Návrat z horoucích pekel

3. října 2015 v 22:03 | Antarra |  Co jsem vyváděla
Ave já!
Přemýšlím, že bych se po dvou letech vrátila zpět ke svému odloženému dítěti. K Laboratoři. U Anupa, umím já vůbec ještě vůbec psát? A bude mě vůbec ještě někdo číst??


Za ty roky se mnoho událo. Spousta negativních i pozitivních věcí. Dovolím si připojit krátký seznam, jelikož až budu stará, slepá, nemohoucí a zapomnětlivá, tak si to tu přečtu a hned budu vědět, co jsem mohla spokojeně zapomenout.

Negativa:
- Rozchod s pří...bleeem.
To už se tak stává. Zvláště, když někomu živíte haranta, platíte paušál za telefon (a ve výpisu pak zjistíte, že ho provolal s nějakou cour...ehm, blízkou kolegyní z práce) a vůbec fungujete jako bankomat. Navíc s tou courou dělal i jiné věci než telefonoval, že. Ranilo mě to. Dodnes mám obtíže se seznamováním a už dopředu působím velmi skepticky až nepříjemně. Dalo by se to kvalifikovat jako nepřiměřená obrana?

- Ukončení VŠ
Špatná konstelace hvězd. Mnoho práce, vyčerpávající vztah, neznalost angičtiny, panické záchvaty při ústních zkouškách, které dávají tušit tomu, co by se dělo na státnicích potažmo obhajobě za předpokladu, že bych nějakým zázrakem napsala bakalářskou práci.

- Ukončení pracovního vztahu
Tak ona to na jednu stranu není zrovna negativní věc. Byl to stres a zase jen stres. Měla jsem pěkné peníze, ale za jakou cenu? Vstávání ve 4 bylo ubíjející, natož se ten den dostat domů zase až v půl páté a rovnou spadnout v bezvědomí do postele, abyste si to další den zopákli. Nene. Blbý je, že už jen pokladní v té firmě berou nástupní plat nějakých 16, 17 tisíc. Po dvou letech mají 19. Nu což. Pořád mi to za to nestojí. Už jen když si na to vzpomenu, tak se mi dělá blbě od žaludku :-) viz jeden ze starších článků.

- Zrovna piju strašně hnusnej čaj, po kterým se mi křiví obličej. Přemýšlela jsem, co bych ještě mohla zařadit jako negativní položku. Tento lékořico-mátový čaj rozhodně nezůstává pozadu.

Pozitiva
- Rozchod s člověkem, se kterým jsem ztrácela čas, mládí, smysl života a podstatnou část inteligence.

- Nové zaměstnání, do kterého mě přijali už někdy v době, kdy jsem šéfovi položila výpověď na stůl. Drželi mi to místo fakt celé dva měsíce! Žádná práce není dokonalá, zvláště když jste placeni citelně méně, než dříve. A víte co...pořád mi to za to stojí. Nejenže mě tato práce (zatím celkem) baví, žiju pro ni i ve svém volném čase, ale také mi velmi rozšiřuje obzory. Již mám rekvalifikační kurz pro prodej vyhrazených veterinárních léčiv a příští týden se začnu učit na rekvalifikaci pro chovatele exotických zvířat. ^^
Dnes je to přesně rok, co jsem nastoupila. První půlrok mi domů přibylo každoměsíčně nové zvíře. To jsem pak musela poněkud zredukovat, takže má momentální bilance jest: dvě kočky, tři akvária a kanár.

- Přestala jsem svoje miláčky (rozumějte kočky) krmit takovýma komerčníma sračkama jako je Whiskas a Friskies. Nová práce mi otevřela oči. A oni jsou také mnohem spokojenější.

- Noví přátelé
Jak mezi spolubydlícími (azylant Lukáš, kterého jsem splašila na seznamce a tak nás naše gramatika a umění psaní mě/mně vzájemně okouzlily, že jsme spolu rok bydleli. Jako přátelé. Samozřejmě. Mám na chlapy alergii. Přece. A azylantka Bára, která zoufale hledala na FB bydlení ve stejné době, kdy jsem se tamtéž snažila najít spolubydlící.), tak mezi pracovníky mého nového zaměstnání. S některými vycházím skvělé, s některými "jen" dobře, ale je fakt, že tam jsou lidi, na které se mohu spolehnout a vím, že pomohou, když bude nejhůř. Jinde by za mě těžko někdo jen tak zaskočil ve chvíli, kdy mám strach o kocoura a nutně potřebuji zajet na veterinu.
Ukázalo se, že mezi přátele mohu zařadit i jisté lidi ze své staré práce. Jednomu člověku nejspíš budu nejspíš nadosmrti vděčná, když mě totálně ožralou táhl (nebo možná spíš kutálel) z lesa až domů a měl se mnou svatou trpělivost a nikdy, NIKDY mi to nevyčítal.

- Návrat ke geocachingu.
A geocaching, milí čtenáři, sbližuje. Jo a taky si neválíte celý den šunky v posteli u notebooku.

Navíc se svými spolubydlícími - což momentálně čítá Draco, rozpustilou zrzavou modelku, v tomto čase těhotnou, Jejího jakožemanžela Borise a moji azylantku Báru - zažívám tak absurdní situace, že to zaslouží zapisovat. Už mnohokrát jsem litovala, že jsem se na blog vykašlala, ale to se možná změní. Mno, uvidíme - už jsem to slibovala mnohokrát.

Bára (dětsky nadšený výkřik): "Pozri sa na moj soplik"

Draco: "Fuuuj, ty máš ale na čele nechutný beďár!"
Bára: "Bože, vymáčkni si ho!"
Draco: "Pojď sem, já ti ho vymáčknu"
Boris: *mlčky pozdvihne pánvičku, kterou držel v ruce*
Já: "Dejte mi VŠICHNI POKOJ, to je můj beďár!"

Jak jste nejspíš správně vytušili, dělám v potřebách pro zvířátka. A tam se vyskytne komických situací až až. Naštěstí si má kolegyně již roky píše záznamy hlášek našich zákazníků, o které se s Vámi můžu průběžně dělit. Naneštěstí si je skoro vůbec nepamatuju :-D

Ale tak:
"Nemůže moje fenka z toho (hovězího, sušeného) penisu otěhotnět?"
"Z čeho se vyrábí sépiová kost?"
"Máte prosímvás ubrusy? Tak alespoň nějaký igelit, asi takhle velký!"
"Kde máte náplně do propisek?"
"Potřebovala bych tašku na kolečkách."

Zatím se mějte. Možná se časem ozvu. Když přibydou nějaké komentáře (samozřejmě upřímné a plné chvály), bude prodleva kratší. A článek vtipnější. A možná i kratší :-D

Pro příště plánuji rozbor mých oblíbených záporáků. Dnes totiž jeden zásadní přibyl.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jitka Jitka | Web | 4. října 2015 v 9:23 | Reagovat

Přečtení Tvého, po dlouhé době uveřejněného článku, byl balzám na mou duši.Humor Tě nepřešel i když jsi si asi prošla těžkým obdobím a to je to nejdůležitější. Cítím z Tvých slov, že jsi teď v pohodě a i když všechno člověku nevyjde tak, jak si to namaloval, neznamená, že už nemůže být šťastný.Těším se, na Tvé další
povídání.

2 P. P. | 8. října 2015 v 12:36 | Reagovat

Vitaj späť :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama